Co je to alergie a jak vzniká?

Alergie je nepřiměřená obranná reakce vůči látce, s níž se náš organizmus běžně setkává (alergen). Imunitní systém zdravého jedince na tuto látku nereaguje – toleruje ji, zatímco imunitní systém alergika ji považuje za škodlivinu a při každém setkání si proti ní vytváří silnou obrannou reakci, kterou vnímáme jako alergické příznaky.

Alergeny jsou přítomny všude kolem nás. Do těla se dostávají vdechnutím (zdrojem jsou nejčastěji pylová zrna, roztoči bytového prachu a alergeny zvířat nebo spory plísní, mouka a další), požitím (alergeny potravin, léků), bodnutím (léky, jed hmyzu) nebo pouhým kontaktem s kůží (latex, umělá vlákna, kovy apod.).

Alergická reakce

Podle toho, o jaký alergen se jedná a jakou cestou se do organizmu dostává, může reakce probíhat jako časná nebo pozdní:

• Časná reakce se rozvíjí během několika minut po setkání s alergenem a je zprostředkovaná specifickou protilátkou proti alergenu (imunoglobulinem E, IgE).
• Pozdní reakce se rozvíjí hlavně kontaktem alergenu s kůží, nastupuje až po několika dnech nebo i týdnech a má zcela jiný mechanizmus vzniku.

Když se prolomí regulační mechanizmy

Vzniku alergických příznaků předchází různě dlouhá doba skryté (tzv. latentní) senzibilizace. V této fázi se v těle připravují procesy vedoucí k alergické reakci – vytváří se imunologická paměť. Už v této fázi lze v organizmu nalézt specifické IgE protilátky namířené proti konkrétnímu alergenu.

Při opakovaném setkání s alergenem se po určité době prolomí regulační mechanizmy a rozvine se reakce, která se obvykle opakuje při každém dalším setkání s alergenem. Během ní se v těle vytváří celá řada látek (mediátorů alergické reakce), které působením v různých tkáních vyvolávají příznaky. Nejznámější z alergických mediátorů je histamin, byť zdaleka není jediný.

Schopnost reagovat na alergeny je dána geneticky, ovšem tato dispozice je u každého jedince založena různě silně. Může se projevit už časně brzy po narození, nebo až kdykoli v průběhu života, někdy dokonce až ve vyšším věku. Hodně záleží na tom, jak často se s alergeny v průběhu života setkáváme a také na naší celkové kondici – první alergické projevy mohou vzniknout například při oslabení organizmu nemocí, stresem apod. 

Různé podoby alergie

Alergie časného typu má typické příznaky, které vznikají velmi rychle po kontaktu s alergenem a po jeho odstranění obvykle zase rychle odeznívají.

Patří k nim:

• vodnatá rýma, kýchání, svědění nosu, dráždivý kašel až záchvaty dušnosti,
• zarudnutí, svědění oční spojivky a slzení očí,
• svědění a výsev kopřivky na kůži.

Po požití alergenu se mohou objevit křeče a kolika, ale i projevy na kůži a v dýchacích cestách. Děti se často obecně necítí dobře, a dokonce mívají i zvýšenou teplotu, která obvykle k alergii nepatří. Nejzávažnějším projevem alergické reakce je alergický šok, což je život ohrožující stav.

Alergie pozdního typu vzniká nejčastěji reakcí na kontaktní alergeny, projevuje se jako ekzém a má spíše chronický průběh.

Alergický pochod

Důležité je také vědět, že alergie není nakažlivá. Pokud se alergické potíže vyskytují u více členů rodiny najednou, není to proto, že by příznaky na sebe přenesli. Spíše z důvodu, že mají podobné genetické vybavení a také podobný způsob života – setkávají se se stejnými alergeny.

Projevy alergie se v průběhu života často mění, navíc bohužel velmi často přibývá alergie na další a další alergeny. Změnám alergických projevů u atopika říkáme „alergický pochod“.

Alergie u dětí a dospělých

V kojeneckém věku se často objevují alergie na potraviny (hlavně vejce a kravské mléko). Projevují se poruchami zažívání, atopickou dermatitidou (ekzémem) a často i průduškovým astmatem. Později alergie na mléko a vejce většinou vyhasínají, ale začínají se objevovat alergické projevy v dýchacích cestách – alergická rýma a u některých pacientů v návaznosti na ni i alergické astma, které může nastoupit už v dětství nebo až po mnoha letech v dospělosti.

U dospělých pacientů většinou převažují projevy v dýchacích cestách, alergie na potraviny je vzácnější. Ovšem vyskytnout se může, a dokonce s velmi závažným průběhem. K nejobávanějším alergenům dospělého věku patří ryby a mořské plody, ořechy, arašídy, semena a med. Závažné projevy alergie na jed blanokřídlého hmyzu (včela a vosa) se vyskytují spíše v dospělosti než u dětí.

(hah)

Zdroje: