Síla alergie

Jak poznám míru závažnosti alergické reakce?

Alergická reakce může probíhat pouze v určitém orgánu (např. na sliznici dýchacích cest, na kůži nebo v zažívacím traktu), pak hovoříme o reakci místní (lokální). Podle intenzity postižení se dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou, podle trvání obvykle na intermitentní (občasnou) nebo perzistující (trvalou). Závažnější je reakce celková (generalizovaná), která postihuje celý organismus zároveň. Její nejtěžší forma – anafylaktický šok – ohrožuje pacienta přímo na životě.

Mírné a občasné příznaky alergie

Mírné intermitentní příznaky se projevují jako občasná krátce trvající alergická rýma a zánět spojivek, případně výsevy kopřivky nebo svědění při kontaktu s určitou látkou, které však rychle ustupují. Tento typ alergie odeznívá sám po odstranění alergenu nebo po užití tablety s antihistaminikem.

Středně závažné příznaky alergie

Středně závažné alergické projevy obtěžují pacienta ve větší intenzitě a častěji, nebo dokonce trvale. Jsou rozhodně důvodem k alergologickému vyšetření, protože představují riziko rozvoje nejrůznějších komplikací.

Pacienti mají tendenci alergické příznaky dlouhodobě řešit samoléčbou a tlumit volně prodejnými léky. Takový postup ovšem není vhodný, protože alergie má ve své podstatě tendenci se zhoršovat a samoléčba nemusí být dostatečně intenzivní. Monovalentní alergie (reakce pouze na jeden alergen) se u mnoha pacientů časem mění na polyvalentní (reakce na více druhů alergenů) a z lehkého onemocnění se může stát závažná choroba.

Těžké příznaky alergie (anafylaxe)

Anafylaxe (anafylaktická reakce) představuje závažný stav ohrožující život, který je vyvolaný systémovou reakcí organismu na alergen.

Jak se projevuje anafylaxe

Nejčastější příčinou anafylaxe jsou potraviny. Velmi závažné a časté jsou i reakce na jed blanokřídlého hmyzu (včely, vosy a sršně). Anafylaktické reakce se mohou rozvíjet i po aplikaci různých léků a vakcín, měně často se vyskytnou po kontaktu jedince s dalšími látkami, např. latexem, spermatem apod.

Pro anafylaktickou reakci je typický velmi rychlý rozvoj příznaků – prakticky ihned nebo v několika málo minutách po proniknutí alergenu do organismu.

První projevy jsou různorodé a mohou se projevit v různých orgánech:

1. na kůži – velmi často jde o svědění dlaní, plosek nohou a uší, celkovou kopřivku,
2. v dýchacích cestách – různý stupeň otoku hrdla a jazyka, který může ztížit dýchání a polykání, astmatický záchvat,
3. v zažívacím traktu – křeče, zvracení, průjem,
4. v oběhovém systému (pokles tlaku se slabostí, bušení srdce).

Pokud nedojde k okamžitému zásahu, reakce pokračuje celkovým obluzením, slabostí, zmateností (prekolapsový stav), které mohou vyústit až ve ztrátu vědomí a selhání životně důležitých funkcí.

První pomoc při anafylaxi

1. Anafylaktický šok bývá označován jako „vykrvácení do periferie“. To znamená, že v důsledku zvýšené propustnosti cév dochází ke ztrátě tekutiny z krevního systému do tkání a následně selhání životně důležitých funkcí. Z toho také vyplývá, jak postupovat při ošetření pacienta.
    
2. Vždy je nutné položit ho do polohy zajišťující návrat krve do mozku (zvednutí končetin) a zavolat rychlou záchrannou službu, která zajistí dodání tekutin infuzí a stabilizaci krevního systému podáním adrenalinu. Podle stavu pacienta se následně podávají i další léky.
    
3. Anafylaktická reakce může mít i dvoufázový průběh, proto je nezbytné i po jejím zvládnutí pacienta hospitalizovat a dále sledovat nejméně 24 hodin.
    
4. Adrenalin (epinefrin) je v léčbě anafylaxe naprosto zásadním lékem, který si pacient může v časné fázi anafylaktické reakce aplikovat sám do svalu. Každý alergik, pokud je v péči alergologa a jeho anamnéza a výsledky vyšetření naznačují riziko anafylaxe, je lékařem vybaven autoinjektorem (adrenalinovým perem). To by měl mít trvale u sebe a po jeho exspiraci vždy ihned požádat o výměnu za nový u alergologa nebo praktického lékaře.
    
5. Aplikace adrenalinu do svalu je velmi jednoduchá, a pokud si jej pacient sám nebo jeho blízký včas podá na začátku reakce, může vést k záchraně života.
    
6. Následná léčba se pak úzce odvíjí od příčiny, která reakci vyvolala. U potravin a léků je nutná jejich důsledná eliminace, u pacientů s alergií na včelí a vosí jed je indikováno podávání alergenové imunoterapie.

(hah)

Zdroje: